Historie kostela Panny Marie Vítězné

V Praze na Malé Straně v Karmelitské ulici stojí kostel Panny Marie Vítězné. Má zcela mimořádný význam nejen pro svou stránku architektonickou a výzdobu uměleckou, ale zejména proto, že je v něm uchovávána a uctívána proslulá soška Pražského Jezulátka. Téměř ve všech částech světa nalezneme kopie této malé sošky a kultovní místa Jezulátku zasvěcená.

Dnešní svatyni Dítěte Ježíše nechali postavit v letech 1611-1613 německy mluvící luteráni, mezi nimiž byli nejen lidé usedlí natrvalo v Praze, ale i zástupci říšských stavů, šlechtici a diplomaté. Dne 21. července 1613 byl kostel zasvěcen Nejsvětější Trojici. Jméno architekta není doloženo, je však pravděpodobné, že jím byl dvorní stavitel císaře Rudolfa II. Giovanni Maria Filippi, rodem Ital.

Po bitvě na Bílé hoře roku 1620, která znamenala vítězství císařské a katolické strany v českých zemích, předal císař Ferdinand II. kostel řádu bosých karmelitánů. Dne 8. září 1624 byl chrám zasvěcen Panně Marii Vítězné a sv. Antonínu Paduánskému.

Kostel je významnou, zčásti renesanční, zčásti raně barokní sálovou stavbou římského typu. V místě průčelí byl zpočátku presbytář. Do chrámu se vcházelo ze severní a západní strany. V letech 1636-1644 dostala budova chrámu dnešní podobu s průčelím a vchodem obráceným do hlavní ulice. Roku 1669 byla dostavěna věž. Ke kostelu přiléhal na jižní straně rozsáhlý klášter bosých karmelitánů, v jehož budově nyní sídlí Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.

Dekretem císaře Josefa II. byl klášter v létě 1784 zrušen. Karmelitáni museli odejít a ke kostelu bylo přeneseno sídlo farnosti od kostela Panny Marie pod řetězem. Správa kostela byla arcibiskupstvím svěřena maltézskému řádu. I v této době zůstal chrám živým centrem úcty k Dítěti Ježíši. Dokonce i v době komunismu sem putovali lidé z celého světa.

Na přání arcibiskupa pražského, kardinála Miloslava Vlka, se do kostela po dvou stech letech vrátili bosí karmelitáni. Bylo to 2. července 1993. Od té doby toto poutní místo, milované lidmi mnoha národů, znovu ožilo a rozkvetlo do krásy. Stalo se místem setkání s Kristem i mezi lidmi navzájem, místem modlitby, víry a inspirace, odkud vyzařuje Ježíšův pokoj do celého světa.

Průvodce kostelem – Bosí karmelitáni