Ruce Milostného Pražského Jezulátka

Dejte mi mé ruce
abych si mohlo hrát jako si nemluvňátka hrají
Maličké ruce s prsty malými a s gesty jež si na Ráj vzpomínají

Dejte mi mé ruce
bude v nich hrdlička vrkat a beránek je olizovat
Docela malé ruce aby i malý svatý Jan je mohl ve svých schovat

Dejte mi mé ruce
abych se mohlo přidržet za sukni své Matky a Vaší Paní
Dělejte to vždy také tak a nikdy nebudete s prázdnou odkázáni

Dejte mi mé ruce
abych vás mohlo vést zpočátku tvrdě jako když kůň se vzpouzí
ale necukejte se příliš to vcházíte do své nesmrtelné duše jako do kartouzy

Dejte mi mé ruce
abych vám mohlo osudy srovnat jizvy zacelit a rány zhojit
a jestli ta hlavní zůstane to proto že bez ní nelze do Ráje dojít

Dejte mi mé ruce
abych do nich vzalo vaši samotu když jste smutkem hluší
Po noci zoufání přijde čas že poznáte jak jste trvali v řetězu obcování duší

Dejte mi mé ruce
abych vám mohlo žehnat Pod těmi pohyby ticha temnoty se lámou
padají horstva praskají gejzíry světla a nesmírná svoboda vybuchuje za mnou

Dejte mi mé ruce
abych v nich mohlo pozvedat zemi a hvězdy a všechny prostory ve vesmíru
Kdybych na chvíli ustal v lásce svět by se sesul v nicotu a prázdnou díru

Dejte mi mé ruce
abych vám mohl vládnout protože já jsem král a když mě sesadíte
ve snaze vytvořit ráj – jenž není z tohoto světa – pozemské peklo vytvoříte

Dejte mi mé ruce
abych vás mohl trestat Ruka jež odnímá dech a národy pokutuje
je ruka Prozřetelnosti nejvýš milosrdné a nanebevzetí připravuje

Dejte mi mé ruce
Jsou to ruce modlitby a pokoje a Ducha svatého
Jako had s hadem jako štír štíra požírající v nelásce žili byste bez něho

Dejte mi mé ruce
abych mohl žebrat s mošničkou žebráckou jako v roce osmnáct set devětasedmdesát
pan farář Jan Slánský znal chudobu královskou věděl že pro groš zadržený není proč plesat

Dejte mi mé ruce
Proč mi je nechcete dát vždyť jediná jejich výsada jsou hřeby
Bůh musí být křižován a nic jiného není zapotřebí

Dejte mi mé ruce
Dejte mi je ještě naposled než budou na nebesích oslaveny
Dejte mi mé ruce voskové aby i vaše byly jednou proměněny

Dejte mi mé ruce
Pravici dejte mi na pravou a levici na levou stranu
Pod nimi shromáždím dvě obce odloučené až na soudné stolici stanu

(Ivan Slavík, Lux Sanctorum, ZVON, 1992, Praha;
vyšlo též v Ivan Slavík, Básnické dílo II, Host, 1999, Brno)

Další texty o dítěti Ježíši – Kult Dítěte Ježíše – Modlitby