Pražské Jezulátko – Kristus jako dítě a král
„Beránek je bude pást a vodit k pramenům živé vody“ (Zj 7,17)
Detail slavnostních šatů v bílé barvě

Klášter Nejsvětější Trojice ve Slaném

Vlastní web kláštera: www.klasterslany.cz

Na stránkách slánského kláštera najdete čerstvé informace, pozvání k návštěvě i možnost nahlédnout do života bratří.

Klášter bosých karmelitánů

Původně františkánský, nyní karmelitánský klášter ve Slaném patřil při svém založení roku 1655 mezi první známky obnovy kraje zpustošeného třicetiletou válkou. Pro františkány jej nechal postavit smečenský hrabě a nejvyšší pražský purkrabí Bernard Ignác z Martinic, jenž v témže roce nechal také zhotovit zlatou korunu pro Pražské Jezulátko.

Františkáni v klášteře působili do roku 1950, kdy byl klášter komunistickým režimem násilně zlikvidován. Téměř veškeré vybavení kláštera včetně knih a obrazů bylo tehdy zničeno nebo rozkradeno a bratři internováni. V chátrajícím areálu se pak střídalo vězení, autoškola, hudební škola či zoologická zahrada. Přestože se město snažilo památku zachránit, ještě dnes připomíná tato léta neutěšený stav interiéru kostela.

Od roku 1995 žijí v klášteře bosí karmelitáni, členové katolické řehole charakterem podobné františkánům. Dům slouží formaci nových členů řeholní komunity. Žijí zde i řádoví studenti teologie, kteří se na pražské katolické teologické fakultě připravují na své budoucí povolání kněze. Klášter znovu rozkvetl do krásy a stal se mimo jiné cílem návštěvníků, toužících po klidu pro osobní modlitbu.

Více o bosých karmelitánech

Bosí bratři blahoslavené Panny Marie z hory Karmel jsou členové katolického řeholního řádu navazujícího na starozákonní prorockou tradici a rané křesťanské poustevnictví. Řád vznikl kolem roku 1200 na hoře Karmel ve Svaté zemi. Větev bosých karmelitánů byla založena ve Španělsku v 16. století svatou Terezií od Ježíše. Řád je charakteristický důrazem na modlitbu a bratrský život, věnuje se též manuální práci a skupinové či individuální duchovní péči. V Praze pečuje o poutní chrám Pražského Jezulátka.

Bratři spoléhají na vaši pomoc

Díky pomoci přátel se ve Slaném může v tomto roce připravovat pět bohoslovců ke své budoucí kněžské službě. Zároveň se nám daří opravovat klášterní areál. Děkujeme za vaši modlitební i materiální pomoc.

Číslo účtu slánského kláštera: 275314400237/0100 – Komerční Banka, Kynského 549, 274 01 Slaný

Klášterní kostel

Kostel sám vznikl již v letech 1581-1602 jako hřbitovní chrám sloužící městu, jež se tehdy hlásilo k utrakvismu a protestantství. Z prvotní goticko-renesanční chrámové stavby nás i dnes zaujme vstupní průčelí, tvořené trojicí věží, a gotická žebrová klenba presbytáře. Z této doby pochází krásné zasvěcení kostela Nejsvětější Trojici.

K rozbroji a válkou poničenému chrámu uvedl smečenský hrabě Bernard Ignác z Martinic bratry svatého Františka. Obnova kostela a výstavba kláštera proběhla zhruba v letech 1655-1670. Požár roku 1665 si vynutil přestavbu, již pravděpodobně vedl italský architekt Giovanni Domenico Orsi. Tehdy kostel dostal dnešní prosvětlenou barokní podobu, boční polokruhové kaple a kopulovitou klenbu.

Loretánská kaple se sochou černé Matky Boží představuje střed a srdce chrámu. Připomíná domek, ve kterém v Nazaretě žila Svatá rodina – Panna Maria, Josef a malý Ježíš. Kapli dal vystavět hrabě Martinic po návratu z pouti do italského Loreta roku 1657. Její stěny zdobí cyklus výjevů ze života Panny Marie.

K pokleknutí a modlitbě zve pravý boční oltář s obrazem Ukřižovaného od Jana Jiřího Heringa (1628), původem z pražské katedrály. Raně barokní oltáře po stranách kněžiště nesou obrazy sv. Františka a sv. Antonína Paduánského s Ježíškem v náručí od Jana Jiřího Heinsche. Hlavní oltář Nejsvětější Trojice tvoří jeden celek s kazatelnou (1752-56). Obraz je pozdější od Emanuela Dítěte (1896). Červeno-zlatá barva oltáře je barvou ohně, krve, lásky. Chce nám připomenout, že Bůh je oheň stravující, který chce vylít svou lásku do všech lidských srdcí.

Město Slaný

Slaný leží 30 km na severozápad od Prahy. Má zhruba 15 tisíc obyvatel a více než sedmisetletou historii. Při farním kostele sv. Gotharda sídlili ve středověku benediktini. Do Slaného je z Prahy velmi dobré spojení autobusem ze stanice metra Hradčanská. Cesta trvá přibližně 40 minut.

Další informace o Slaném najdete na webech Slaný.cz, Slaný.info, Městský úřad, Slánsko.cz.

Napsali o slánském klášteře

Slánské rozhovory 2005 / Italia e Boemia – Památková péče Slaný 2005

350. výročí založení – Památková péče Slaný 2005

Barokní fresky – Památková péče Slaný 2004

Slánské rozhovory 2004 / Španělsko a Čechy – Památková péče Slaný 2004

Časy bohoslužeb

Mše svaté v klášteře ve Slaném:
Pondělí-Pátek 17.30
Neděle 10.30

Pozvání k pobytu

Klášter ve Slaném jako dům modlitby nabízí možnost několikadenního pobytu v tichu chlapcům a mladým mužům, zvláště těm, kteří hledají své životní povolání (nejen karmelitánské).

Kontakt

P. Petr Glogar, převor
Tel. 312 523 648
ocdslany@@ @ @@ quick.cz
www.klasterslany.cz

Adresa

Hlaváčkovo náměstí 221
274 01 Slaný

Spojení z Prahy

Autobusem zhruba 40 minut ze stanice metra Hradčanská.
Vyhledat spojení

Klášter ve Slaném
Bratři karmelitáni u společného stolu
Bratři karmelitáni při modlitbě
Hlásání Božího slova
Zápis v kronice o Slánském klášteře
Socha Madony uctívaná ve slánské Loretě
Klášter ve Slaném

Technická poznámka: Stránky odpovídají normám XHTML 1.0 Strict, CSS.