Slavnost korunovace Pražského Jezulátka

Čtvrtek 29. dubna 2010

18.00 Triduum – mše a eucharistická pobožnost u oltáře Jezulátka

Pátek 30. dubna 2010

18.00 Triduum – mše a eucharistická pobožnost u oltáře Jezulátka

Sobota 1. května 2010

Jezulátko bude po celý den vystaveno v presbytáři kostela
9.00 Česká mše svatá – po mši možnost svátosti smíření
10.30 Česká mše svatá – po mši možnost svátosti smíření
14.00 Česká mše svatá – po mši společná modlitba
17.00 Španělská mše
18.00 Průvod s kopií milostné sošky a mše svatá ve farním kostele sv. Tomáše, po mši průvod zpět do poutního kostela

Neděle 2. května 2010

Jezulátko bude po celý den vystaveno v presbytáři kostela
10.00 Slavnostní mše svatá s korunovací milostné sošky Jezulátka
Sbor a orchestr řídí Prof. František Xaver Thuri
12.00 Anglická slavnostní mše
16.00 Španělská mše
17.00 Francouzská mše
18.00 Italská mše
19.00 Česká mše

V roce 2010 se slavnost korunovace koná 2. května

Slavnost korunovace milostné sošky dítěte Ježíše se každoročně slaví o první květnové neděli. Jezulátko bývá po celou sobotu a neděli vystaveno v presbytáři, aby se s ním věřící mohli setkat z větší blízkosti. Hlavní poutní mše s korunovací Ježíška bývá slavena v neděli v 10 hodin. V sobotu večer v 18 hodin se konává průvod s kopií milostné sošky do farního kostela sv. Tomáše.

Slavnosti Jezulátka mají svůj původ v historii. Velkými ctiteli Jezulátka byl rod hrabat Martiniců. Z jejich podnětu se v lednu 1651 konalo se zázračnou soškou z kostela Panny Marie Vítězné procesí po pražských chrámech. V prosinci roku 1654 se do klášterní poustevny bosých karmelitánů na několik dní duchovních cvičení uchýlil nejvyšší purkrabí království českého Bernard Ignác Bořita z Martinic, první muž země po císaři. Krátce poté nechal zhotovit zlatou korunu pro milostnou sošku Ježíška.

355. výročí korunovace Jezulátka

Dne 4. dubna 1655, při slavnostní mši svaté o první neděli po Velikonocích, vložil pražský světící biskup Josef de Corte v zastoupení nemocného arcibiskupa pražského kardinála z Harrachu korunu darovanou hrabětem Martinicem na Ježíškovu hlavu. Vyjádřil tak společnou víru křesťanského lidu v svrchovanou moc Krista – Krále králů a Pána pánů.