Svědectví lidí o vyslyšení modliteb

Záznamy o uzdraveních a vyslyšených modlitbách v souvislosti s Pražským Dítětem Ježíšem nekončí někde v minulosti. Jsou známy i dnes. Není ostatně divu. Vždyť sám Pán Ježíš řekl svým učedníkům: Budete mými svědky až na konec země. Hle já jsem s vámi po všechny dny až do konce světa! (srov. Sk 1,8 a Mt 28,20). Pán vždycky potvrzoval hlásání evangelia znameními, která je provázela (srov. Mk 16,20).

Jako příklad může sloužit příběh dvouleté Tamary z Brazílie. Od narození měla vykloubené kyčle a musela chodit se speciálním zařízením, které je mimochodem dnes uschováno v pražském kostele. Stěží udělala dva krůčky. Rodiče se modlili novénu k Jezulátku a šestý den sundala zařízení, které jí pomáhalo v chození a začala běhat sama. Lékaři žasli. Jejich známí nevěří, že se stal zázrak. Celá rodina však přijela poděkovat Jezulátku zhruba v roce 1995.

Jiným příběhem je uzdravení indiánské ženy, která v mládí ochrnula a dlouhou dobu zůstala připoutána na lůžko. Jednou se jí ve snu zjevilo Jezulátko a ona intuitivně pochopila, že může být uzdravena. Modlila se novénu k Ježíškovi, kterou si odněkud nechala opatřit. Během ní pak začala pomalu cítit, jak se jí do nohou a postupně do celého těla vrací cit. Po několika týdnech byla v pořádku. Přibližně roku 1994 přijela jako sedmdesátiletá babička s manželem a vnukem. Celý život šetřila peníze na tuto děkovnou pouť k Pražskému Jezulátku.